Ve čtvrtek se v práci dají dělat různé věci. Třeba se fotit. Fotit, ne potit, i když i s tím se za slunného počasí a s trochou adrenalinu počítá. Čemu se divím, když tvářemi letošního jubilejního ročníku je sedm osobností, Sedm statečných, v jejichž životě hraje důležitou roli pohyb a sport.
Sportovní talent jsme ale na místě mohli postupně prokázat všichni, protože nasoukat do tří místností tolik lidí, vozíků, berlí, holí a fotofilmařských propriet bylo něco mezi vzpíráním, časovkou a hromadným startem. A to nemluvím o tom, že proplouvat mezi zúčastněnými vyžadovalo základy baletu a strečinku. Ale ono nejde zůstat sošná na místě, když po pravé ruce máte ob dva běžce misku se sušenkama a nalevo za ramenem proslulého triatlonisty čeká čerstvě uvařená káva. Sprint mi taky nevyšel, ke kuchyňce jsem doběhla v momentě, kdy si kluci z kapely Artmosphere dozapínali knoflíky od košile. Dobře, budu se soustředit jen na jejich hudbu, ta se jim totiž k letošnímu medailonku fakt vydařila.
Kameraman Honza Brandejs se postaral o to, že se letošní Srdcerváči hecli, v několika větách shrnuli svůj život, a přitom o něj trémou hned nepřišli. Fotograf Lukáš Petr Tesař nás instruoval, kdo má kde stát, sedět a ležet. Ne za zásluhy, ale protože to vypadá dobře a vejdeme se tak do záběru. Navíc tušil, kdo má co ukázat, třeba ceduli, a co schovat, třeba břicho (i když nám neřekl kam).
Bavili jsme se, potkávali a poznávali, abyste vy mohli nahlédnout do světa, kde je to možná občas kovbojka, ale kde to Sedmi statečnými teprve začíná. Tak nás sledujte, nechte se inspirovat a zapojte se!
Autorka: Helena Tutterová
Foto: Lukáš Petr Tesař
Kreativa: Jakub Koucký